Stříbrsko

Stříbrsko bylo oblastí s vysokým podílem německy mluvícího obyvatelstva. Když mluvíme o stříbrském kroji, máme na mysli kroj nošený pouze v česky mluvících vesnicích, někdy nazývaných souhrnně „český jazykový ostrov“. Jedná se o vsi Sytno, Vrbice, Milíkov, Svinná, Butov, Otročín, Těchlovice, Vranov a asi nejznámější Sulislav. Podle ní se kroji také někdy říká sulislavský. Navzdory nevelké rozloze je tato oblast etnografii zajímavá, protože si zde kroj podržel řadu starobylých rysů.

Podobně jako u plaského kroje se tu u vdaných žen vyskytoval čepeček s oušky, převázaný vínkem. Výšivka na těchto součástech kroje byla tmavomodrá a černá. Naproti tomu svobodné dívky nosily pouze vínek, který byl v přední části vyšívaný bíle na tmavomodrém podkladu.

Slavnostní součástí kroje byl šátek na hlavu zvaný plena. Podobně jako v sousedním Chotěšovsku byly černě vyšívané pleny sváteční a naproti tomu bíle vyšívané pleny smuteční nazývané „ubrousky“.

Specifickou vyšívanou součástí byl pentlík: barevně vyšívaná hedvábná stuha s korálky a penízky byla původně běžně nošená svobodnými dívkami a posléze se dochovala jen jako ozdoba nevěsty ve svatební den.

Tmavomodrá výšivka se dále uplatňovala také na ramenou košile s krátkými, „baňatými“ rukávy.

Typickým rysem šněrovaček na Stříbrsku byly v přední části jazýčkovité výběžky zvané „cucky“, sloužící k zapínání