Klatovsko

(podle PhDr. Štěpánová Irena CSc., Lidový oděv v Čechách 19. století. SPN, Praha 1984.)
Severní část kolem Přeštic a inklinovala spíše k Plzeňsku a středním Čechám, oblast jižní byla více ovlivňována oblečením, jaké se nosilo v podhůří Šumavy. Klatovská měšťanka na studii z roku 1826, pořízené pro Eichlerovu topografii, má čepec, který svým tvarem odpovídá čepečkům, jaké se nosily v pokročilejších oblastech. Na krku nechybí šátek a punčochy jsou bílé. Čepce s vysokým kulatým dýnkem, většinou prolamované s širokou krajkou kolem obličeje a skládanou pentlí vzadu, se nosily zřejmě v celé oblasti, a to i u obyvatelstva německé národnosti. Dívky si pro slavnostní příležitosti upravovaly vlasy do pletenců, přidržovaných v týle kovovými jehlicemi a kolem čela vázaly širší pentlík. Tuto archaickou úpravu hlavy nahradily kolem poloviny 19. století čepce stejné jako u vdaných žen.
Ženy braky do kostela přes pleny bílé ještě bíle vyšité, jemně prolamované pleny.
Ve 30. a 40. letech se začaly místo starších živůtků s vysokými vyztuženými zády a velkým trojúhelníkovým puntem nosit novodobější lajblíčky. Šátky na krk se i na venkově ujaly během první třetiny století. Střih košil s balonovými rukávy byl shodný jako na Plzeňsku.
Na sukně se dlouho používaly silné domácí kanafasy a šerky, v severní oblasti se začaly sukně dříve zhotovovat také z kupovaných materiálů.
Ženské kabátky si dost dlouho udržely starší střih bez límce a s dlouhými šůsky. Ve 40- letech se začaly rozšiřovat běžné špenzry.